Doufám, že se vám tu bude líbit, naleznete kousek mě a třeba si i kousek odnesete. ( více v rubrikách )

Jak se mi pil tuplák piva na ex

26. srpna 2017 v 0:31 | Nikol |  Kousky z mého života
Litovelský otvírák...akce, která je pro mě každoroční tradicí. Ač to zní třeba divně, vždycky jezdím na beerfesty s tátou, protože máme skvěý vztah a on je člověk, který mě k pivu přivedl a zkrátka máme rádi tyhle akce. O tom, že na otvírák pojedeme i letos, se tedy nemohlo zapochybovat.

Vyjeli jsme kolem poledne, takže jsme do Litovle dojeli až mezi třetí a čtvrtou hodinou. To bylo strategicky zvolené, protože nemůžeme přece od rána pít pivo, když potřebujeme taky nějak nastoupit do toho svozu, co nás v noci odveze, že jo. :D Hned u brány bylo vidět, že lidí je tam teda letos požehnaně. Rozhodně mnohem více, než roky předtím. Jsem ráda, že se festivalu zvedá popularita, ale fronty jsou delší a procházení po place obtížnější. Tahle maličkost by mi ale ani v nejměnším nemohla zkazit náladu, a tak jsme se natěsnaným davem rvali ke stánku s pivem, protože už jsme měli sakra žízeň.

Přišlo mi, že z kapel napsaných na programu znám maximálně dvě a to tak, že znám jejich jméno, ale neumím ani jednu písničku. To mě celkem zklamalo, že si s tátou nezazpíváme (nezařveme), ale to je na jednu stranu můj problém, že je neznám. :D S tátou jsme se zodpovědně chopili ochutnávání piv a slunce pražilo a pražilo. Jelikož už jsem delší dobu předtím nepila pivo, (Protože z pivaře se nám bohužel stal člověk hlídající si kalorie, který zjistil, kolik taková dvanáctka v sobě ukrývá.) za chvíli jsem cítila, jak mi volty lezou do hlavy a sluníčko jim pomáhá šplhat. Začala jsem tedy ochutnávat po malých pivech a svět byl zase OK. :D Již v dobré náladě jsme probírali všechno možné a užívali si atmosféru.

Právě jsme procházeli kolem druhé stage a já zaslechla, že se bude konat nějaká soutěž, která bude pochopitelně zahrnovat pivo. Neváhala jsem ani sekundu a hlásila se. Nakonec nás vybraly tři ženský. Mým "spolubojovnicím" bylo nějak 33 a 45, myslím. Já ve svých osmnácti jsem byla nejmladší. Po krátkém představení před publikem nám vysvětlili, o co v soutěži půjde. Bylo to o tom, vypít tuplák piva (1l) na ex. Každá jsme dostaly do ruky svůj tuplák a šlo se na to! První šla 33letá paní. Dala to dost rychle, ale už si bohužel nepamatuji naše časy. Říkám si, týjo tak to už nevypadá, jako taková sranda. Před začátkem jsme ještě dostaly poučení, že kdyby nám to nesedlo, tak zvracet máme do lidí, ne na aparaturu. :D V tu chvíli jsem si ještě myslela, že přece není možné po tomhle zvracet. Každopádně, jako druhá šla ta starší paní. Pila docela pomalu, žádnej spěch. A potom jsem byla na řadě já. Jednou mojí vlastností je, že když něco začnu, tak to udělám, dodělám a pořádně. Věděla jsem tedy, že aji kdyby mě to mělo roztrhnout, budu chtít být nejlepší.

3,2,1...a pila jsem! Nebylo to tak těžké. Nakonec jsem byla za tou mladší paní jen o necelé dvě vteřiny. Jeden nádech mínus a je to tam! :D Dostala jsem ten tuplák, který jsem potom darovala tátovi, tričko a lékárničku v peněžence. Byla jsem hrozně št'astná a nadšená, ale můj žaludek to tak rozhodně necítil. Dělal kotrmelce. Bylo mi těžko a píchalo mě celé břicho, chtěla jsem si jenom sednout a rozdýchat to. Samozřemě na pódiu jsem na sobě nedala nic znát. :D Sešla jsem dolů a táta na mě jen koukal. Byl v tom vidět silný boj pýchy, údivu a zhrození. :D Nakonec všechno dobře dopadlo, žaludek se uklidnil, táta má tuplák a já zážitek!


Jediné, co mě mrzí je, že táta to nefotil a já nikde po celém internetu nenašla žádný záznam nebo fotku sebe a mého litříku v akci. Tak třeba příště!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama