Doufám, že se vám tu bude líbit, naleznete kousek mě a třeba si i kousek odnesete. ( více v rubrikách )

Poslední zrnka slušnosti

17. srpna 2017 v 12:01 | Nikol |  Myšlenky
Když pracujete s lidmi, hodně často zažíváte situace, které vás nutí přemýšet o tom, kam se poděla lidská slušnost?
Slušností myslím prosté věci, jako poprosit, poděkovat, pomoct, chovat se mile. Nejvíce to poslední dobou vidím na generaci kolem 13. až 17. roku, ale o tom až dále ve článku. Zatím chci shrnout dospěláky. Nespočítala bych na prstech kolikrát příjde dospělý člověk a místo: "Prosím Vás, dal bych si jedno pivo a jestli můžu poprosit, mohlo by být do skla?" na vás vyhrknou: "Pivo do skla!". Nejen že vás to okamžitě naštve, když už je to za ten den minimálně dvacátý člověk, ale uvědomíte si, že vy sami volíte vždycky tu první, slušnější variantu. Když jim to pivo podáváte, div vám ho nevytrhnou z ruky a beze slova: "Děkuji." odchází.
Další kapitolou jsou lidi, kteří vidí, že jste mladá a začnou vám okamžitě tykat. Myslím, že ve vztahu zákazník a zaměstnanec by se vždycky mělo vykat, nehledě na to, jak starý člověk je. Proto vás věta: "Ahoj, prosímtě kočenko natoč mi tam tu velkou kofču." trošku zarazí. Pomáhání si navzájem mi poslední dobou připadá, jako nějaký středověký zvyk, na který se přece už dávno nehraje. Nedávno jsem se táhla s dvěmi vrchovatými koši odpadků. Byly fakt těžké, tak tak jsem je táhla a u stolu seděli dva cca padesátníci. Pozorovali mě, jak se s tím táhnu a po chvilce prohlásili: "To je ale bordelu, co slečno?". Po koncertech pravidelně sbírám rozšlapané panákové kalíšky po celé pláži, protože těch 15 košů, co tady máme je určitě zrovna moc daleko, tak to hodíme na zem a šlápneme na to, at' je sranda. Také tu jednou byla paní, která platila pětistovkou. Jelikož jsme neměli už moc bankovek na vracení, dali jsme jí asi tři sta papírových a zbytek padesátikorun. Paní se na to podívala a řekla: "No to si ze mě děláte prdel?! Tak to už nic nechci (nechala tam svojí objednávku), nashledanou!". Abych to celé nevztahovala jenom k práci, můžu uvést příklady třeba z autobusu, kde už se dávno zapomnělo na nějaké pouštění starších lidí si sednout. Pravidelně jsou místa k sezení zabraná dvanáctiletými spratky a sedmdesátiletá babička se kácí v uličce v každé zatáčce. Když nastupuje paní s kočárkem jsem většinou já ta, která se zeptá, jestli s ním chce pomoct. Ostatní dělají, jakoby byli slepí. Každodenní problém je taky postupování dále do vozu. Většinou se to blokne v půlce a celá zadní část je prázdná. Ikdyž to řidič vyhlašuje nahlas, nehne se ani noha. O gentlemanských věcech, jako držení dveří, když prochází žena, nebo vstávání, když si sedá ke stolu, nebudeme mluvit. To už je vysoký nadstandard. :D

U mladé generace, o které jsem mluvila výše, to jsou ještě větší bomby. Když jsem byla v šesté třídě a prošel kolem mě devát'ák, skrčila jsem se do kouta, aby mi náhodou něco neudělal, nebo na mě nedejbože nepromluvil. :D Ted' stojím jako třet'ák na střední v řadě na oběd a třet'ák ze základky mi řekne: "Kam si myslíš, že jdeš ty píčo?!". Celkově projít přes základku bez hromady narážek a nadávek je nadlidský úkol. Kamarádce se stalo, že když jako nejstarší na škole obcházeli mladší ročníky kvůli organizaci školní akce, začali po nich ve třídách házet propisky. Tento rok se mi poštěstilo pracovat i s lidmi, kterým je 15 let. Občas nás tedy navštíví jejich kamarádi. My moc dobře víme, že jim osmnáct není a oni ví, že my to víme. Nedělá jim ale sebemenší problém přijít a spustit: "Jedno pivo a ty červený mallborky!". Při otázce: "Osmnáct bylo?" se dočkáte odpovědi: " Na co si hraješ? Tak snad mi to prodáš ne?!". O menších dětech, kteří sehrávají scény svým rodičům, protože chtějí to nejdražší, co tu máme a rodiče jim to odmítnou koupit, ani nemluvím. "Mamiiii, mamiii, ale to mi musíš koupit! Já to chciiiii! Já to prostě chci, tak mi to kup!", načež rodiče většinou vyměknou a koupí. Jednou stál cca desetiletý kluk v řadě na jídlo a čekal, než jeho objednávka bude hotová. Po chvíli na moji kolegini spustil: "Už je to laskavě hotové?Snad nebudeme čekat déle, než ti co byli před námi? My měli taky hranolky!". Omlovám se, že skáču ze situace na situaci, ale píšu to podle toho, co se mi zrovna vybaví v paměti. Stává se, že jdete s kamarádkou z klubu domů a na ulici vás zastaví šesnáctileté nalité holky a chtějí se bít. Začnou pořvávat, že jesli se ještě jednou tak blbě podíváte jejich směrem, tak váš obličej ochutná ten asfalt na zemi.


Tímto to asi ukončím...je to část z toho, na co jsem si vzpomněla. Ale tahle část mi stačí k přesvědčení, že slušnost se ze světa vytrácí. Vím, že spousta lidí nadává na mou generaci, to chápu. Když ale vidím ty mladší děcka, je mi kolikrát fakt smutno. Znamená to teda, že každou další generací se úroveň zhoršuje a zhoršuje?
Neříkám o sobě, že jsem žádný svatoušek, ale vím, jaké to je, když jsou na vás lidé hnusní, proto to sama nedělám.
Loučím se s vámi a pokud máte podobné situace, podělte se o ně v komenářích, děkuji. :)
Mějte se!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 17. srpna 2017 v 12:27 | Reagovat

Lidé se opravdu chovají hrozně, a mám pocit že časem bude ještě hůř :-(

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 17. srpna 2017 v 12:30 | Reagovat

Upřímně teda nevidím problém zrovna s tím, že místo zdlouhavého "dal bych si jedno pivo a jestli můžu poprosit, chtěl bych ho do skla" - na které se mimochodem dá říct - no tak si ho dej, když by sis ho dal, někdo řekne "jedno pivo do skla". Když předtím pozdraví a pak se rozloučí, přijde mi to jako úplně normální objednávka. Když jdu do kavárny, taky neříkám "DObrý den, dala bych si dnes jedno kapučíno a jestli můžu poprosit, tak bych si ho dala tady", ale normálně "Dobrý den, jedno kapučíno tady". Nepřijde mi na tom nic špatnýho...

Jinak s držením dveří jsem se spíš setkala než nesetkala a s pouštěním sednout taky. I když jsem toho názoru, že když někdo nezvládá v dopravním prostředku stát a není němej, má ústa k tomu, aby požádal, jestli ho pustí sednout. Může mu být deset i sedmdesát, může být zrovna v opravdu blbé kondici bez ohledu na věk, pohlaví a stav, a když si potřebuje sednout, snad se dokáže zeptat. Ono to sokolí rozhlížení jestli se náhodou kolem vyskytuje někdo koho lze odhadnout na důchodce potřebujícího sedačku, ale ne na důchodce, kterej se urazí, že ho posíláš si sednout, taky neni tak super, když se člověk chce po cestě věnovat něčemu jinýmu.

A o čem jsem bytostně přesvědčená je, že se s další generací úroveň nezhoršuje a nezhoršuje. Jsem přesvědčená, že v každé generaci se našli takoví, co reagovali tak "vesele" jak vypisuješ, a slušnost pro ně byl sprostý výraz. Ten jediný, který nepoužívali.

3 stuprum stuprum | Web | 17. srpna 2017 v 13:39 | Reagovat

A bude hůř, Korea již zbrojí a brzy vypustí jadernou hlavici.

4 DD DD | E-mail | 17. srpna 2017 v 14:24 | Reagovat

O tomhle tématu by mohli vykládat hodiny a hodiny všichni ti, kteří pracují s lidmi. A jelikož jsem jedním z nich, tak se taky podělím. Kids, I'm gonna tell you a story...
Vesměs s tebou souhlasím ve všem, řekl bych, že to všechno je bohužel pravda.
Asi to vezmu od těch mladších, po starší, u kterých se vypovídám trochu víc, neboť jako průvodce mám tu čest hlavně s nimi.
Teď už k těm nejmladším nadějím našeho světa. To, co jsi psala ty, mi připomnělo sebe v šesté třídě. Když kolem mě šli deváťáci, moje reakce nebyla o moc jinačí než ta tvoje. Pak si vezmu chování dnešních záklaďáků a chce se mi brečet. Vše co jsi napsala a ještě i mnohem víc. Teď je ale otázka, čím to je, že rozdíl mezi generacemi je +- 5 let, ale chováním se o moc neodlišují od opic v zoo (blbé přirovnání, ale nic lepšího mě nenapadá) (a ano, vím, že se v každé generaci najdou vyjímky, ale celkový pocit je horší a horší..). Za mě bych se přidal k té variantě, že to hodně souvisí s vývojem techniky.. děti v 7 letech jsou schopné ovládat telefon pomalu na stejné úrovni jako my, na druhou stranu, já v sedmi letech tak maximálně padal po dešti na hubu do bláta a byl jsem nejvíc šťastnej. Díky technice děti přestaly chodit ven už i na vesnicích a radši doma sedí za počítačem, což k tomu rozhodně neprospívá...
Co se týče dospěláků, rozdělil bych je do několika kategorií, ale asi to neudělám a pokusím zkrátit, protože nevím, kdo by to potom četl.. :D
U dospělých je spousta problémů, od myšlení typu, patří mi celej svět, až po výchovu dětí, která se odráží od výchovy, která jim byla poskytnuta v mládí. Dost lidí by pro své ratolesti udělalo první poslední, kupují, co jim na očích vidí, přehlížejí chyby, kterých se během výchovy dopouští a všimnou si jich, až už je pozdě, tedy pokud si jich vůbec všimnou (to samo platí pro prarodiče, když mají konečně na pár dní svěřená vnoučata). Na jednu stranu vidím, co je špatně, ale zase na stranu druhou, mám i trošku pochopení, přece jen pro vlastní dítě bych udělal i já sám první poslední, ale doufám, že láska k nim mě nezaslepí natolik, abych se stal takovým rodičem.
A teď nakonec k těm našim milým důchodcům aka Kauflandraiders... Říká se, važ si starých lidí, jednou budeš taky jako oni, atd atd. Ke starým lidem mám asi největší úctu že všech, ale taky jak se říká, všeho s mírou. Jelikož k nám na zámek chodí primárně důchodci, dá se za těch 45 minut vypozorovat věcí, že by se jeden divil. Nejlepší je, když přijdou tací, kteří se zajímají, ptají se nejen na věci kolem prohlídky, ale i třeba na to, kde studuji atd. Bohužel, takovýchto je pomálu, ale vždy dokáží zpříjemnit celý den a rád na ně potom vzpomínám. Zbytek by se dal rozdělit na dvě poloviny.. jedna taková ta neutrální a ta druhá, která se chová celou dobu, jakoby je někdo nutil, aby tam šli. To, že nezabučí, už ani neřeším.
Tímto bych to nějak tak ukončil a jestli jsi to Niki dočetla až sem, tak děkuji, že jsi mě přesvědčila, abych se nad tím zamyslel a napsal ti to sem. :)

5 nudistka nudistka | Web | 17. srpna 2017 v 17:13 | Reagovat

Komunikuji s lidmi denně. Ať jsou staří nebo mladí. Z 95 % se neumí chovat nikdo z nich, někteří jsou dokonce i sprostí. Bohužel jim nedochází, že jejich chování s sebou nase také následky. A když jim to dojde, je už pozdě. Sprostota vládne světu.

6 Nikol Spillerová Nikol Spillerová | Web | 18. srpna 2017 v 12:39 | Reagovat

[4]: Neměj strach, i kdyby nikdo jiný ne, tak já to dočetla. :) Jsem za komentář moc ráda! Pobavil mě a navíc doplnil to, co jsem celým článkem chtěla říct. Je dost možné, že za to můžou moderní technologie, ale člověk by si řekl, že když tedy umí na mobilu již sedmileté děti, budou "vzdělanější a vyspělejší" než my, kteří jsme se váleli v blátě ne? A ono je to naopak. :-D

7 Mr. Batman Mr. Batman | 18. srpna 2017 v 14:17 | Reagovat

Ty jo, dobře napsané, nad tímto přemýšlím dosti často a překvapuje mě, že i někdo o tak mladý.
Slušnost či nějaká etiketa mizí čím dál rychleji. Ono taky kde se to mladí maj naučit. Připadá mi že rodiče jsou rádi, že dítě sedí u počítače a mají od něj klid. Což se někdy nedivím, člověk je jen prostě kolečko v soukolí, který musí jen vydělávat a tak je někdy rád za chvilku klidu. Je pěkný, že umí dítě ovládat techniku, ale asi ne na úkor komunikace mezi sebou, pak vidíš, že pomalu neumí říct dobrý den. Učitelé ve školách asi moc šancí taky nemají, možnosti taky žádné, kouknout se křivě na žáka či mu něco říct se rovná problém... tak vlastně kde se máš potom tu nějakou slušnost naučit?
A aby to nebylo jen o mladých lidí. Tak někdy mít slušnost ke starším to je taky umění. Když jim někdy vadíš jen svou přítomností, pač se nějak odlišuješ, nebo už v sobě mají nějaký zakořeněný předsudky...
A co si budem povídat být v tehle době slušný, se pomalu podlě mě rovná být ... s kterou každej zametá bohužel..

8 Steeve X Steeve X | Web | 19. srpna 2017 v 16:10 | Reagovat

Spíš má každá generace nastavené své hodnoty, a tak se logicky nemůže ztotožňovat s generacemi jinými. Je to víceméně jen další pesimistický blud národních rozměrů. Děti sou horší, než byly.

Nejspíš nejsou, jen na ty "špatné" aspekty mladých generací ty starší nejsou zvyklé. A nesmíme zapomínat, že jsou to právě ti starší, kdo mladé vychovává. Oni na ně mají větší vliv než kdokoliv jiný, a tudíž i největší odpovědnost za jejich chování.

Děti byly vždycky svině. Dneska zase nepouštějí na sousedčina králíka z balkonu zkažený jabka jako můj děda. Což je v porovnání s pouštěním babiček v buse si sednout asi rozdíl.

Lidi sou slušní a lidi sou svině, bylo to tak vždycky, já osobně žádnou zhoršující se tendenci nevidím, jen jiné prostředky.

9 Evžen - new generation 13-17 Evžen - new generation 13-17 | 22. srpna 2017 v 14:04 | Reagovat

To se prostě stává, když pracuješ se zákazníky, a žádným stěžováním na blogu to bohužel nevytrhneš. Bez stížnosti na pouštění důchodců v emhádéčku se článek o slušném chování prostě neobejde, i když jsem nikdy neviděl, že by ten hnusnej puberťák se sluchátkama na uších a s tabletem v ruce nepustil sednout roztřesenou babičku o berlích. Ale pojďme o tom napsat, protože článků o téhle problematice je málo.
A dovolím si ještě jednu malou výtku: Často se stýkám s tím, že lidi "této generace" nepozdraví na ulici jim známou osobu a raději otočí hlavu na druhou stranu...tady se ta poslední zrnka slušnosti trošku rozkutálela i tobě, že Niky? :)

10 Nikol Spillerová Nikol Spillerová | Web | 22. srpna 2017 v 14:14 | Reagovat

[9]: Pěkné. :-D Bylo to první, co mě napadlo k tématu týdne: "Poslední zrnko", jako stěžování bych to tedy opravdu nebrala. :-) A pokud jde o moje zrnka, často se stává, že když jdu po ulici, nevidím. Zkrátka jsem zabraná do svých myšlenek a ačkoli to třeba vypadá, že sleduji, kdo jde kolem, většinou tomu tak není a jdu jako "slepej kůň". Díky za komentář. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama